Doporučení pro pokládku

Před pokládkou dlažby prohlédněte barevnost (oscilace barvy od základního tónu je přirozenou vlastností hrubé kameniny NK) a využijte přírodních odstínů tak, aby vznikající plocha byla tónově vyrovnaná.


A. Pokládka

V exteriéru se provádí na vyzrálý betonový podklad (betonové potěry min. stáří 28 dní, betonové konstrukce minimální stáří 6 měsíců). Používají se flexibilní, mrazuvzdorné lepicí tmely. V žádném případě se nedoporučuje pokládka do cementu tzv. „do živého potěru“.


1. Příprava podkladu

Podklad musí být čistý, suchý a pevný. Zbytky bednících olejů a jiných nečistot musí být odstraněny. Poklad musí být rovný. Nerovnosti se vyrovnají vhodnou opravnou stěrkou. Silně savé podklady se napenetrují vhodným penetračním nátěrem. Čerstvé betonové podklady smějí obsahovat max. 4% obj. vlhkosti.


2. Příprava lepicího tmelu

Podle návodu výrobce.


3. Vlastní pokládka

Při pokládce dlažby v exteriéru je nutno zabezpečit, aby dlaždice byly k podkladu přilepeny celoplošně – nepřípustná je pokládka tzv. na „buchty“.

a) klasická metoda pokládky:
Hladkým hladítkem se na podklad nanese tenká vrstva lepidla – záškrab. Poté se zubovým hladítkem jedním směrem lepidlo rozprostře na záškrab. Dlaždice se pokládají s mírným posunem a ihned se vyrovnají. Vytlačené lepidlo se odstraní ze spar na sílu dlaždice.

b) metoda „buttering-floating“:
Hladkým hladítkem se na podklad nanese tenká vrstva lepidla – záškrab. Poté se zubovým hladítkem jedním směrem rozprostře na záškrab cca. polovina plánovaného množství lepidla. Druhá polovina se stěrkou nanese na rubovou stranu dlaždice. Dlaždice se pokládají s mírným posunem a ihned se vyrovnají. Vytlačené lepidlo se odstraní ze spar na sílu dlaždice.

U obou metod se nanáší lepidlo jen na takovou plochu, na níž je možno položit dlažbu ještě v době lepivosti (zkouška lepivosti prsty).

Je třeba respektovat směr tažení dlažby, který je určen žebrováním na spodní rubové části. Doporučeno je pokládání ve směru žebrování - všechny dlaždice musí být položeny zvoleným směrem, tzn. dlaždice neotáčet! Tento pokyn pro pokládku je důležitý také proto, že se snadno udrží zvolená spára (doporučená šířka spáry je 5 až 10 mm).

Větší plochy musí být členěny do dilatačních polí cca 3x3m. Umístění dilatačních spar v dlažbě musí respektovat dilatační spáry v podkladu, tzn. že nad každou dilatační spárou v (betonovém) podkladu musí být provedena i dilatace v dlažbě.


B. Spárování

Spárování dlažby se provádí spárovacími tmely pro široké spáry. Spárování je možné až po vytvrzení lepicího tmelu.

1. Příprava spar

Spáry mezi dlaždicemi mají být stejnoměrné, musí být suché nebo mírně vlhké a musí z nich být odstraněny zbytky lepícího tmelu a jiné nečistoty (viz pokládka dlažby).

2. Příprava spárovacího tmelu

Podle návodu výrobce.

3. Vlastní spárování

Spárovací hmota se do spar vtlačuje gumovou stěrkou nebo jiným vhodným nástrojem do výšky horní hrany dlažby. Přebytečný materiál se s povrchu odstraní gumovou stěrkou diagonálně ke směru spar.
Po zatuhnutí spárovací hmoty (zkouška prsty) se povrch dlaždic omyje stabilní houbou nebo pěnovým hladítkem. Vzniklý cementový šlem se diagonálně ke směru spar stáhne gumovou stěrkou a plocha se domyje vlhkou houbou. V případě potřeby se celý postup zopakuje do dokonalého očištění povrchu dlažby.
Odstranění spárovací hmoty po zaschnutí je velmi obtížné a lze jej provádět jen k tomuto účelu vyráběnými chemickými prostředky.

Ve styku vodorovných a svislých ploch je třeba respektovat možný pohyb svislých a vodorovných konstrukcí při dotvarování stavby. Spára proto musí tento pohyb umožnit a vyplní se vždy pružným (např. silikonovým) tmelem.

Dilatační spáry musí být čisté a plní se vhodným pružným tmelem, pokud nebyl použit některý z průmyslově vyráběných dilatačních profilů. U hlubokých spar se pod pružný tmel vkládá vytěsňovací šňůra (DIN Polyband) ve vhodném průměru k šířce dilatační spáry. U objektových dilatací je nutno použít průmyslově vyráběné dilatační systémy.

​